Úlety pod taktovkou "metly lidstva"

Že je alkohol metla lidstva, o tom jistě nebudeme polemizovat. Že je to jedna z nejtvrdších a zároveň nejdostupnějších  drog, o tom také ne. Jen mne napadlo místo toho moralizování nad celkovým úpadkem lidí, kteří požívají alkohol, dát k dobru pár vtipných historek, které zažil každý, který byl někdy "pod vlivem". Omlouvám se tímto skalním abstinentům, ale ač se mohu pohoršovat sebevíce nad dostupností alkoholu všem věkovým skupinám, každý zná jistě ze svého okolí  nějaké ty alkoexcesy, nad kterými by nejradši ráno po probuzení a vystřízlivění vyl jako šakal a přál si, aby mohl nastoupit do stroje času a vrátit se o den zpátky a NIC NEPÍT..a neříkat šéfovi: "Vole, si dobrej, hele, se semnou koukej napít.." nebo by s radostí anuloval ráno, kdy se vzbudí v naprosto cizím bytě s cizí ženou (mužem) v cizím pokoji. Neberte můj blog jako obhajobu alkoholu, chci jen popsat pár historek, které se staly a doufám, že to čtenáře pobaví.

S dovolením bych rozdělila tzv. "Alkotrapasy" na pár kategorií - čerpám z bohatého fondu historek ze svého okolí, vesnice, bydliště, rodiny. Vše, co tu popisuji, se opravdu stalo a veškerá podobnost s žijícími osobami v republice je čistě náhodná :-D

1) ALKOTRAPAS VOLACÍ

Mobilní telefon je v rukou opilého člověka zbraní hromadného ničení.  Přikláněla bych se k tomu, kdyby před každým vchodem do hospody, diskotéky nebo baru byla kukaň, kde bude někdo vybírat mobilní telefony podobně, jako kabáty do šatny. Není totiž nic horšího, než se ráno vzbudit s těžkou kocovinou a vzít do ruky  mobil.  Při pohledu na poslední volaná čísla a čas volání se střízlivějící zděsí...volal totiž každému, nejlépe okolo třetí čtvrté ráno a absolutně si nepamatuje co jim vykládal. To je trest..Volat pak zpátky a říkat jím zkroušeným hlasem: "Halo, já se omlouvám, ale já ti asi volal, co...hm...je mi líto, já si to vůbec nepamatuju a nevím, co jsem ti říkal" Prostě v euforii se volá a volá a píšou se smsky. Povětšinou bývalým milencům a milenkám a nebo manželům a manželkám. Smska typu: "STEE..EJNE TE MILJUHJU A VUB.EC SENEZLOBIM", která přistane v pět ráno na noční stolek bývalé manželce, s kterou je dotyčný opilý pán už roky rozvedený a ona má vedle sebe v manželském loži muže již nového a stávajícího, nadělá pěknou paseku. Stejně tak to volání - jednou kdysi před lety jistý místní občan se vzbudil po mejdanu ve vaně v cizím domě. Oblečen, obut, tzv. "na kovboje". Když si bral bundu z věšáku a chtěl nepozorovaně zmizet, vyštrachal z kapsy svůj mobil. Podíval se, jestli nemá nepřijaté volání od manželky a mimo toho (pěti) našel i odchozí volání. A zděsil se. Od dvou do tří ráno volal třiceti lidem, vesměs příbuzným, a vůbec si nepamatoval, co jim říkal. A teď co dál...tak jako trestanec volal všem zpátky a ti mu říkali: "už se balíme!" nebo: "už máme jízdenku na vlak, moc se těšíme!" a co horší: "už jsme na cestě!!" Prostě je všechny v delíriu obvolal a pozval cca 50 lidí  na pouť, která se konala dva dny po jeho extempore. Pak, když ochladly prvotní vášně a dohady se dozvěděl, že mluvil velmi kultivovaně, ani trošku opile a navíc se jim omlouval, že volá tak pozdě, že to dříve nestihl :-D.

2)ALKOTRAPAS FIREMNÍ

Firemní a podnikové vánoční večírky a podobně jsou také velmi hutnou půdou pro alkotrapasy. Váš šéf je uznávanou autoritou. Bojíte se ho, zdravíte ho div ne úklonou až k zemi a slovem: "služebníček". Vše se změní, když se trochu nalejete u příležitosti nějakého firemního výročí nebo vánočního večírku. Nezřídka se stává, že si dá zaměstnanec pár panáků na kuráž a "jde se troššiččičku pobavit s šéfem, dyť je to taky jenom člofěk, že ooo..Tak mě nechte, du.." osopí se na pár kolegů, kteří mu v tom chtějí zabránit...Postaví se pak před šéfa a šilhaje na pravé i levé oko, soustředěně tak, že nakonec vypadá, jako by se mu díval na třetí oko na čele, mu řekne: "Hele, Karle, dyť co...já sem šlověk, ty siii...éééh..škyt..šlověk...tak se semnou napi a dělej, vole, ne? Tě mam rat.." Šéf byl uznalý, věděl, že se zaměstnanec nalil a neví co říká, tak mu jen tak blahoskloně pokynul a rozhodl se indispozici svého podřízeného neřešit. Průšvih nastal poté, co mu zaměstnanec brumlavě mezi hlty sdělil: "Se ti musim přiznat...éééh..." "Drž hubu!!"syčela na něj varovně kolegyně..."áále hovňajs...já to musim Ká..ájovi..říssst..."děl opilý a přitáhl si šéfa za klopy obleku k sobě. "Vy jste popil, já to chápu..." usmíval se šéf, "ale pusťte mne, prosím, jo? Pojďte na dalšího panáka, pojďte.."...a opilec? "nenenene...ty tomu nerz..ozzumíš...já ti to musim rzííct..." "Tak dobře", kapituloval šéf a myslel si pro sebe - "tak mi to poví, nějakou blbost, já se ho zbavím...a dostalo se mu odpovědi: "já ti šoustám ..ééé..manže..elku.."

Jistě si dovedete představit, jak takový večírek dopadl :-D Inu, i to se stává. Nebo se odvázat a vyspat se s fešnou kolegyní, která je pod vlivem ještě krásnější než dříve a pak jí najít druhý den v posteli a ona se slovy: "tak kocourku, na to jsem čekala rok, tak jsem se dočkala, kdy to řekneš manželce?" se slastně protahuje. Kocourek v tu chvíli absolutně neví která bije a jediné, na co myslí je - "neselhal jsem?" a "co když se to dozví manželka?" Kocourek je v tu chvíli naprosto v zadní části těla a vůbec neví co bude dál. Ano, i tak to dopadá.

3)ALKOTRAPAS SRANDOVNÍ

"eště si dám jedno a du.." slýchavají často provozovatelé hospod. V tu chvíli je jasné, že opilce vyhodí z hospody bez jednoho, protože má dost. U nás ve vesnici byl svého času kapitální opilec, který než došel vyhozen z hospody v půl dvanácté domů v půl druhé, měl cestou několik svých osobních zastávek, ač to domů měl cca 100 metrů. Chodil stylem: "čapí krok" - dva kroky dozadu, jeden dopředu. Chvíli spal v příkopu, z něho se vyhrabal, další zastávka byla v autobusové čekárně, kde seděl, kouřil a rozjímal. Pak se vydal na cestu, usnul opět v trávě, po pár minutách se probudil, došel domů, kde ho manželka vyhodila, tak ho ráno zastihlo spícího na zahradní lavičce nebo zaklesnutého v plotě.

Jiný nacamranec z naší vesnice byl v Domažlicích na diskotéce, kde požil opravdu mnoho a došly mu peníze. I vydal se proto k bankomatu. Leč nepochopil, že v bankomatu nesedí žádná úřednice. Ti, co ho doprovázeli, to později vyprávěli:

"Přišel před bankomat, jo...a naklonil se do té kukaně a zakřičel:"

"Dobrý den. Prosil bych..ééh..tisícofku.."

Nic. To ho zmátlo. Jal se na bankomat zaklepat:

"ťukťuk...halo?? Halo.."bouch bouch..."je tam někdo, máte pauzu? Já chci tisíc korun, prosím!!"

Ostatní se rozeštkali smíchem, co přechází v pláč.

"háalooo, já chci ten litr, paní úřednice, halooo!!! Já chapu, že má..áte noční..škyt...ale dejte mi tooo, haloooo!!! a bouchal na bankomat pěstí. To prostě nešlo jinak, než se smát, až se za břicha popadat.

Cestou domů se poblil v taxíku a byl taxikářem vyhozen do pole. Probral se a viděl světlo "Vraního vrchu", což je náš vysílač tady v naši obci mezi kopci :-D. Pojal okamžitě temné podezření, že " Máma doma vaří a já musím jít, vona svítí a čeká na mě s vobědem" (spletl si noc se dnem) a vydal se na tůru zvící deseti kilometrů. Bral to přes pole, lesy, bažiny, pastviny, prostě "musel sem dorazit za tím světlem", jak posléze řekl, když ho našli myslivci dva kilometry od vysílače ležícího nohama napřed v řece.

4)ALKOTRPASY ROCKERSKÉ

to se tahle vydal můj muž na Kissáky do Prahy. Jeli tam v silné sestavě rockerů v džískách vlakem a jistě, že nasávali pivo již před prvním hvizdem výpravčího píšťalky. Dojeli do Prahy v plné zbroji a zbyla jim bedna piv. Nenapadlo je nic lepšího, než si jí dát do té nádražní úschovny, do těch  buněk na heslo. Pak šli na Kissáky a vraceli se velmi v náladě a teď se zastavili na hlaváku před tou úschovnou zavazadel a nikdo nevěděl kod. I ajzboňák zavolal policii, když viděl, jak se tam dobývají rybičkovým nožem. Policajti dorazili, legitimovali je a pak se jich ptali: "vy tu páčíte schránku úschovny, co tam máte? " "Bednu piv", děl kamarád mého muže. "Nedělejte si z nás legraci laskavě, jooo? " poučil ho orgán a otevřel schránku. "tyvole, Láďo, voni jí tu vopravdu mají!!" obrátil se pak překvapeně ke svému parťákovi. :-D

možná budu pokračovat i za páté ...a pod, protože téma alkotrapasů jest nevyčerpatelné. Pokud tedy budete chtít, Vážení čtenáři, ráda Vám napíšu pokračování. Takové věci se prostě dějí a myslím, že není od věci pár vtipných historek propašovat do blogu. :-D V dnešní době, když se řeší jen politika je pár takových věcí na osvěžení a k pobavení jako kapka---éééh...ano, živé vody..(ne alkoholu :-D)

Krásný večer Všem, Vaše Petra