Když žena žárlí....

Žárlivost je veskrze prapodivná vlastnost. Žárlí vlastně všichni na všechny...partneři ve vztahu, maželé, sourozenci, příbuzní...žárlí kolega na kolegu, nakupující ve frontě na toho, kdo má v košíku víc potravin a podobně. Nelze to zaměňovat se závistí - žárlení je jiné. V určité "pohodové" formě může i okořenit život..., říká se, že kdo žárlí, ten miluje. Mluvím teď o normálním, jaksi "zdravém" žárlení, kdy jsou oba zúčastnění normální a věří si a mají dost sebevědomí na to, aby si řekli - "ať se klidně dívá na prsatou ženskou, co jde kolem auta, domů jede semnou..." nebo - "ať se klidně vykecává s tím kudrnatým sousedem, ale já jsem ten, komu bude dělat večeři, drbat na zádech a krást mu v noci peřinu" Chtěla bych spíše napsat o žárlivosti jaksi patologické, nenormální a nestoudné, která se vleče jako koule na noze manželstvím mých dobrých kamarádu - tedy dnes už jen kamaráda. Jména jsem změnila, ale všechno, co píšu, je pravda.

Karel a Zuzana byli jakoby pro sebe stvoření. Znám je dobrých 11 let. Chodili jsme společně na diskotéky, na večeře, na zábavy a tancovačky a bály. Karel  a Zuza se skvěle doplňovali. On je vysoký svalnatý blonďák s krásnou "klasickou" tváří, ona je vysoká, štíhlounká brunetka s vlasy po zadek, vždy načančaná, vyfintěná a upravená, prsatá, prostě se za ní "ohlédne i klika od dveří". Byl to krásný pár a bylo logické, že skončili spolu - Karel byla Zuzčina velká láska už na základní škole, byla o dvě třídy níž než on, ale už tehdy mezi nimi jiskřilo. Konečně se dali dohromady a chodili spolu celou střední - oba stejný gympl, platili za největší školní lásku. Na nic si nestěžovali, vše bylo jak se říká "zalité sluncem" a svorně tvrdili, že se po škole vezmou.

Inu, nebylo to hned po maturitě, ale tak dva roky po ní - Karel čekal na Zuzčinu maturitu a mezitím pracoval. Svatbu měli netradiční v americkém stylu - obřad až odpoledne, hostina s rodinou a pak se převlíkli do "civilu" a následovala pařba v pronajatém rockovém klubu za přítomnosti cca 120ti pozvaných kamarádů, spolužáků, známých, přátel. Jenže už den po svatbě se jaksi začala projevovat pravá Zuzčina osobnost - měla už Karla "jistého" a začala se chovat do slova a do písmene jako kráva. Ze dne na den. Prostě - "byl už její a ruce pryč od něj". Absolutně nechápu dodnes proměnu z milé a pohodové holky na žárlivou fúrii, snad jakoby "čekala" na to, až bude okroužkovaný a pak se teprve projevila.

Hned po svatbě začal pro Karla citový nátlak: "jdeš na pivo? A s kým?"

"No pořád s těmi, se kterýma chodíme...pojď taky, ne?" opáčil jí nechápavě Karel

"Jsi ženatej, máš bejt doma se svou ženou a ne chodit na pivo s těma pitomcema..." kroutila Zuzana pusou.

Karel jí absolutně nechápal: "Vždyť jsem s tebou doma každý den, jen v pátek chodím na pivo.. Vždyť jsme na to pivo chodili oba každý pátek, proč nejdeš tedy semnou? Co tě žere? Jsem s tebou snad málo? Je na tom něco špatného, když si zajdeme s kamarádama na pivo?"
Zuzana se urazila, zabejčila se a jen říkala: "mluv jasně, spíš s kamarádkama, ne? Viděla jsem moc dobře na svatbě, jak se na tebe Lenka usmívala..že jí to není trapný, koketovat s ženáčem!! Tak mi to konečně řekni, že jdeš na pivo kvůli ní, že ona tam bude...jen mi to řekni.."

Karel se na Zuzanu díval jako tele na nová vrata.. Lenka byla sestra jeho dlouholetého kamaráda a dosud s ní Zuzana vycházela normálně - žádné velké přátelství, ale normální kamarádka. A teď si jeho novomanželka myslí, že se dívá po Lence? Co to je jako za blbost, kdo jí tohle nakecal? Tak se jí zeptal:

"co šílíš, Zuzíku? Lenku jsem znal jako mimino, proč bych se na ní měl dívat, proč by semnou koketovala, se starcem ženatým.." pokusil se obrátit vše ve vtip..ale začal citový masakr: "no vidíš, jak mluvíš - myslíš si, že už jsi totálně odepsanej u mladejch holek, protože sis vzal mně..." následoval hysterák, bulení. Dělala mu scény v hospodě, jezdila si pro něj, třískala do stolu, ať jde okamžitě domů....Karel už pak na pivo nešel..

Postupem času, za pár měsíců, už Kája tyhle scény nesnášel a začal z domova regulérně utíkat. Vůbec nechápal (a dodneška to nikdo nechápe, nejen on, ale i jeho okolí), jak se ze společenské, milé a oblíbené Zuzanky, do které bylo zamilováno hafo chlapů, stala hysterická žárlivá stvůra. Když doslova utíkal z bytu před proudem výčitek a obvinění, které na něj Zuzana řvala, měl pocit, že si vzal jeho slovy: "nějakého robota, co vypadá jako Zuzana, ale není to Zuzana.."..nastávaly šílené scény, kdy mu vyčítala, že se usmál na pošťačku, co mu přinesla doporučený dopis - že s ní určitě něco má, na prodavačku v sámošce, které nechal dýško dvě koruny - proč jí to nechal? Protože s ní něco má...výstupy byly na denním pořádku. Karel je dobrák, má takovou povahu jehňátka, která zcela nekoresponduje s jeho fyzickým zjevem...inu, když člověk vypadá jako Rambo, nemusí proto být i psychicky odolný jako Rambo...(jen srovnání, nevymyslela jsem takhle nahonem lepší příklad) Pořád si myslel, že se to "nějak spraví", ale ze Zuzany se pomalu ale jistě stávalo opravdové monstrum.

Jednou jsem mu volala, protože měl svátek. Nevzal mi telefon, napsala jsem mu blahopřejnou smsku. ZA pár minut zvoní mobil - Karel. Zvedla jsem to a říkám: "ahoj Kájo, tak vše nej nej nej..." a ze sluchátka se ozvalo syčení: "Tak ty taky, ty k..do, ty pí.o, ty rajdo, děvko!!!" Byla jsem jako opařená, jen jsem zakoktala: "ale Zuzano, vždyť jsem mu jen chtěla popřát k svátku!" "Já moc dobře vim, cos chtěla, ty p..o,  kde se slejzáte?? noo??? Já si to zjistim!! Rozbiju ti držku!!" Jistě pochopíte, že po tomto telefonátu jsem neměla chuť ani náladu je vyhledávat. Podobnou zkušenost měla i moje kamarádka, která mi volala a říkala: "Ty vole, tak jsem volala Karlovi, že si Jarda (její muž) vezme toho jejich citrouše a opraví to řízení - Karel říkal - tak to je super - a najednou mu vyrvala telefon a začala na mě ječet, že jsem kurva a že s Karlem š..kám...ona se opravdu zbláznila!!"

No mezi námi, myslím si, že Zuzaně regulérně hráblo. Karel to s ní vydržel ještě dašlí čtyři roky - vůbec nechápu, jak to mohl snášet. Dělala mu scény i v práci  - pracoval jako technik seřizování plynových kotlů a navštěvoval samozřejmě v rámci své práce rodinné domy i byty...a jistě, že tam se většinou vyskytovala ženská, prostě manželka na mateřské, co jim šla otevřít (pracoval s parťákem) - protože v osm devět ráno jsou doma většinou jen ženy s malými dětmi. Zuzana, která už dávno byla nezaměstnaná (nařkla svou šéfovou, že se jí líb Karel a že s ním něco má, jen kvůli tomu, že jednou šéfka řekla, že její manžel je moc hezkej chlap a následná scéna, co Zuzana šéfce udělala, vydala za vyhazov), jezdila za ním autem, pronásledovala je zkrátka a pak chodila do bytů kde byli,  zvonila a nadávala přítomným. Konečně spadla klec a jedna naštvaná žena v záplavě všech urážek, co na ní Zuzana vychrlila, zavolala policii...Na základě tohoto udání vyhodili Karla z práce, což je podle mne logické - žádný šéf nechce poslouchat neustálé stížnosti, že manželka jeho zaměstnance objíždí zákazníky a nadává jim do kurev. Když jí doma Karel hodil na stůl výpověď, se slovy, že to zavinila ona, vzala si nůž a hrozila, že se podřeže..prostě demonstračka..

Zuzana měla utkvělou představu, že jí zahýbá na každém rohu. Karel se domluvil s psychiatrem, zkusil to, řekl mu co a jak a on, že se musí jeho paní léčit. I přes to všechno jí měl prostě pořád rád (ta beránčí povaha - hezkej, ale blbej a zamilovanej, protože do krásné Zuzky BYL zamilovaný pořád) Zuzana přistoupila na sezení u psychiatra,  velmi pozorně poslouchala jeho výklad o psychopatické žárlivosti, byla dokonce smírná k předepsání prášků a k dalším sezením...dva tři dny byl klid, než se zmínil, že v nové práci musí jít na společnou večeři, kterou pořádá šéf. Požádal Zuzku, aby se krásně oblékla, jak to ona umí, že se s ní bude pyšnit...chtěl to prostě všechno dát do pořádku. Zuzana nechtěla, že prý se na to necítí a jestli tam budou ženské? Karel jí odvětil, že ano, je to smíšený kolektiv, proto chce, aby tam šla s ním, aby se s ní mohl chlubit a zároveň aby viděla, že na jinou nemyslí, než na ní...Zuzana pokrčila rameny a prý tedy že ano, že půjde...ale to Karel netušil, že se  v její hlavě líhne ďábelský plán - prostě mu nasypala do čaje projímadlo, aby seděl celý večer na záchodě a nemohl jít na ten firemní večírek...ba co víc - aby zahladila stopy, vzala si projímadlo taky a dělala chudinku, když se střídali ten večer o záchod a ještě litovala, že nikam nemůžou jít....

Druhý den ráno se Karel vypravil do místní lékárny, pobledlý a vy..aný z podoby a chtěl něco na zastavení průjmu. Bodrá lékárnice mu ovšem řekla: "Ale? To je divný, včera tu vaše paní kupovala projímadlo, dost silné..." No a bylo to. Ráda bych napsala, že jí vyrazil s kufrem z bytu od stolu a od lože, leč není tomu tak. Sehrála mu takovou hru na city, kterou slyšelo celé přilehlé okolí...řvala, válela se po zemi, zapřísahala ho, že už nikdy nebude žárlit.... a on jí uvěřil....

Včera jsem šla pro rohlíky - potkala jsem Zuzanu. Přimáčkla se na mne, košíkem mi zahradila cestu a dupla mi na nohu. Zasyčela: "Já vim, že ho chceš, ale to se ti nepovede!!" Už jsem se neudržela a zařvala na ní - "ty jsi blázen""Normální cvok, já s Karlem nic nemám a mít nebudu a nikdo jinej taky ne, už to pochop!!" Zasyčela jako had: "Dej si pozor" a odkráčela.

a večer mi volal Karel. "Prosímtě, už mi nikdy nevolej, nepiš, když se potkáme, nezdrav mě.."

já říkám zlomeně: "máš tohleto zapotřebí, Karle?Copak ti to nevadí?"

dostalo se mi odpovědi: "JÁ JÍ MILUJU"

Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam....:-D Tohle nemůže dobře dopadnout, ale já jsem z obliga, já ho varovala :-D

Dobrou noc všem, vaše Petra