Taky vzpomíná. My jsme měli číslo až na jedno čísílko stejné jako internát zdrávky. Když se poprvé ozvalo: Můžete mě spojit na třetí patro, byla jsem perplex. Pak už jsme vtípkovali, až se hory zelenaly. Třeba: nestačilo by páté a pod.

V roce 1975 jsme byli na dovolené v Soči. Naproti našim oknům v hotelu byla veřejná telefonní stanice, kde byla celou noc fronta, jak na maso, Celou dovolenou jsme poslouchali kdo a kam a co volá. Lidi tam pročekali i několik hodin. Teď si to asi nikdo nedokáže představit.

Moc pěkné povídání a obrovská karma

Tenhle blog je jako perla mezi smetím (politickými plky),díky za zpříjemnění rána.

děkuju, jsem ráda, že Vás to pobavilo..inu, někdy je lepší zabrousit do nostalgie času minulých, než řešit současnou politikul....

To byly náročné okamžiky, taky ráda vzpomínám...

Nás bylo na jedné lince asi osm z celé ulice. Bylo mně kolem patnácti a dost často jsem musela s kamarádkou po telefonu řešit holčičí problémy. Nejen že se tehdy nehledělo na minuty, dokonce ani hodina nebyla problém, protože místní hovor stál nějakých 25 hal., ať byl jak chtěl dlouhý. Ostatní určitě proklínali hluchý telefon (my jsme se navzájem do hovorů nepletli, ale nedovolali jsme se, když telefonoval někdo jiný), ale jedna sousedka obcházela ulici a volala do oken: "Malenovííí, voláte?" My bydleli na konci ulice, takže jsem častö byla důvodně podezřelá: "Marunóóó, nech toho krafání, potřebuju volat!"  S meziměstskou ústřednou mám zkušenost, kterou dnešním mladým určitě hlava nebere. Volala mi měziměstsky sestřenice, a než jsme probraly všechny známé, taky nám to trvalo dlouho. Jenže to bylo ve špičce a paní na ústředně usoudila, že telefonát není důležitý, takže jednoduše spojení přerušila. Je evidentní, že nás musela poslouchat.

no vida, nejsem v tom sama...taky nám řvali do okna -"Sokolovi, voláááteee???", zatímco jsme se pokoušeli marně "prošťouchnout" zahlcenou paralelní linku

Moc pěkné. Docela milé vzpomínky.

děkuji

Také já jsem zavzpomínala: volaný: "Tady Sluníčko " , volající (já): "Tady tma jak v prdeli!" Nezapomenutelná byla tato zábava s telefonním seznamem  Ohlašování se do telefonu slovy :Půjčovna vzducholodí nebo Vy dodáte nebožtíka, my přiřízneme fošnu, též patřilo mezi oblíbené kratochvíle té doby 

Moc milá tečka za přípravou na zítřejší ranní směnu. Díky! 

jéé, dobrý večer, moc děkuji. Přiznám se, že jsem si myslela, že tenhle blog moc lidí neosloví..je milé, že se vám líbil. Babička neumřela, děda se spletl, prostě Přeju krásnou dobrou noc a zítra pevné nervy na ranní směně. Petra