Punkerka aneb "tak jako kdysi, kdy nás nikdo neměl rád.."

4. 11. 2014 1:16:29
Sestřenka se chystala na haloweenskou párty a volala mi: "nazdar Petruš, nemáš ještě někde tu tvou maškaru?" Já povídám zcela konsternována: "jakou maškaru?" a marně jsem v tom bleskovém hovoru vzpomínala na to, jakouže maškaru má na mysli..."no tu pankáčskou, si prej byla pankáčka, nemáš eště nějaký hadry, nebo tak?" No, měla jsem doma punkerské hadry, měla jsem doma v igelitce i zapomenuté staré emgetnoky kazety do kaze'táku a když jsem se to vydala hledat a našla to, nechtěla jsem jí to najednou dát....těch vzpomínek....

Džíska, která byla plná sichrhajsek...(neustále nějaké sháním po bytě a zcela jsem zapomněla na to, že jich mám na džísce navléknuto tak sto...), vzala jsem jí do ruky a ještě byla cítit koncertama a Belmondem v Praze...pach marjánky, cigaret a potu, poga a kamarádů, já vám nevím, ale fakt jsem se najednou ocitla zpátky v Belmondu na Visáčích, v Deltě na Znouzi.....bylo toho mnoho a já fakt dotedka nevím, jak jsem při tom vytížení - "no future!" byla schopna vystudovat střední školu a odmaturovat s vyznamenáním...

To máte tak... na střední škole v prváku jsem se zamilovala do punkera...říkal si Axl, jmenoval se ve skutečnosti Petr Král. A jak to tak bývá, blboňka zamilovaná převzala i jeho životní názory a tak...a začala jsem se doma objevovat v prapodivném oblečení. Ráno jsem vyšla z baráku do školy v džínách a mikině a vrátila jsem se v černých rozervaných punčochách a koženém saku s nášivkama - DKm S.P.S a podobně. Máma z toho šílela. "Kde máš tu mikinu????Tu nike, co jsme ti dali k vánocům?" "Já nevim, ne.."odvětila jsem "Jak nevíš?? Co to máš na sobě za hadr???" "To je taky mikina, ne?" odvětila jsem jí drze.."No ale to je špinavej hadr...a propíchanej spínacíma špendlíkama..proboha!!" lála máma. "mikina Nike, pchchchhh.." odfrkla jsem si, "mají ty debily co jí nosej, odfajfkovaný.." Chudák máma se nevzmohla na slovo.

Moje revolta pokračovala.Sice jsem nebydlela v kanále (budem bydlet v kanále a tam nám bude hej, na ze'd sprejem nastříkáme: Sid byl nevinnej!!"), ale poctivě jsem se vracela domů..v tu dobu jsem naléhala na naše, aby mi koupili Martensky. "Mami...stojí sice skoro 4 tisíce, ale fakt to stojí za to, prosíííííím"), protože ve svých dosavadních botách (šněrovací pláťáky za kilo) jsem byla nemožná...až máma podlehla. 'Sla semnou na Staromák do boťárny, kde mi koupila marteny za skoro pět tisíc. Nemohla jsem se na ně vynadívat. Černé, do půli lýtek, budiž mi ale připsáno ke cti, že je doteďka nosím, cca 15 let zpátky, pořád je mám.....ale z takového toho "jazyka"zezadu na holeni, z takové té "visačky" jsem odstranila už před mnoha lety visací zámky, co mi za chůze cvakaly a narážely do nohou....

Vrchol byl, když jednou při koncertě, kdy jsem měla chřipku a byla tam jen říct, že je mi špatně, mám horečku a rozloučit se s nima a pak ulehnout s antibiotikama, se rozhodl jeden můj kamárád, že si pro mě zajde....Přišel ke mě do pokoje táta a smál se pod vousy a prej: " jdi k oknu, to stojí za to.." a já se koukla z okna a tam stál Jan, sbíral malé kaménky a házel nám je do oken a řval..."pus jí ven, voleee!! děléééj!!!" Táta pak sešel dolů, já ho držela ať tam nechodí, bála jsem se, že ho zabije nebo mu rozbije hubu...ale on se zachoval fantasticky....sešel dolů, řekl mu - "hele nech toho, petra je nachcípaná, nemocná, nikam s tebou nepůjde..." on do něj ještě jako blbec chtěl strčit a hulákal: "si to vymejšlíš, fotr, Petróóó ́!!!!" ale táta byl super...prej - "dobrý, já to beru, ale ona je fakt nemocná, klídek.. ":-D

Další úlet byl účes. Jednou byl můj táta na rybách a já se mezi tím nabarvila narůžovo a nechala se ostříhat na ježka. Z toho růžového ježka jsem si každé ráno pracně tvořila gelem bodliny a takto vyhastrošená jsem chodila do školy.. Když mne otec poprvé spatřil, tak neřekl ani slovo.. a já si řekla - "fajn, jó ten nic neřiká.." až mi posléze došlo, že on se pouze v první chvíli nezmohl na slovo..doteďka slyším jeho ryk z okna, když jsem šla už na autobus:"co to jéééééééééééééééééé?" řval na mámu.."co si to dovolujéééééééééééééé?? Ježišmarjá, jak to vypadáááááááááááááááááááááá???? Jako debil"!!!

Ano, vypadala jsem jako debil. Fotky z té doby jsem si nedávno prohlížela, byla jsem prostě punkerka, chodila jsem na Visáče, na V.T. Marvin, S.P.S. a E!E. Měla jsem dokonce i malý románek s jedním z Plexisů (To se zase vráátí, klaun nás neopustí....! :-) Klub Delta na Dědině jsem měla doslova pár kroků a tak když tam hrálo něco punkerského, tak jsem tam nemohla chybět..okruh mých kamarádů se rozšiřoval a nemyslete si, že to byli samí bezmozci, to ani náhodou... jeden byl promovaný inženýr (sínus kosínus deskriptíva), který promoval v kožené bundě, rozervaných džínách a postaveném číru...a spousta vysokoškolaček, co se tam chovaly jako strašné krávy...nevím, jestli to byl tehdy jen pocit malého mlíč'náka punkerského, ale ty punkové ženy, to bylo peklo...vesměs takové ojeté rachotiny (pardon), které na mě pohlížely jako na strašlivou hrozbu pro jejich amanty...taky např. v Deltě se stávalo pravidlem, že se šlo "hejbat" nahoru na schody...a já mám asi tu čest, že jsem tam s nikým nikdy nešla...Možná proto mne tak nenáviděly...byla jsem nedostupná a ̈bylo to tak dobře.

Chodili jsme do hospod, hráli jsme na kytaru, hlavně Miloš a Ivan...všechno uměli zahrát...od S.P.S Splet si Ivan kombajn s tankem...na záda si mošnu dal!! nebo od E!E Humusáka...no a já se taky učila na kytaru a jednou mi jí dali do ruky a já zahrála pamatuju si dotedka Ovečku (Bláznovu ukolébavku) ...zcela nepunkovou písničku...a všichni ti očírovaní drsní hoši najednou chtěli víc dalších českých country písniček a až do rána jsme hráli a zpívali u Kryla, Nedvědů, Tučného atd...Pak byla jednou Znouzectnost v Belmondu...a já tam šla na podium, aby mi podepsali desku a hráli zrovna "kyvadlo hodin krájí noc na kousky, vzhůru jsme zůstali jen ty a já.." ukolébavka prostě a JÁ zpívala s Démou a Koldou!!! :-)

Milovala jsem je, všechny.ale naše cesty se rozešly, když jsem po škole začala pracovat. Nešlo už mít sichrhajsky v uchu, lízt na koncerty, vracet se v šest ráno a ráno v sedm do práce...nešlo to, no. Ale vzpomínky zůstanou...jak mi sestřenka řekla o té mé "maškaře", tak jsem nejen vytáhla džísku, ale i ty kazety emgetonky, pamatujete? Tužkou jsme je točili a přetáčeli, aby se šetřily baterky. Vzala jsem si starý zaprášený kazeťák a pustila si na plný koule znova Sex Pistols, E!E, V.T. Marvin, S.P.S., Hasiací pristroj, Sypte ptáčkům....a byla to teda nostalgie jako prase (s odpuštěním...)...

Byla jsem punk, nestydím se za to a naopak...zažila jsem krásné chvíle. Každý má v pubertě a výše něco, k čemu se upne a co přijme za své...já punk. Kamarádi moji, ztratili jste se mi před asi deseti lety...nevím o vás nic..ale mám vás ráda moc a moc...a ráda vzpomínám na ty tahy, nekonečné jízdy, kalby, nebo jen posezení s kytarou......

Díky za přečtení, vaše Petra

Autor: Petra Pavlíčková | úterý 4.11.2014 1:16 | karma článku: 21.28 | přečteno: 1120x

Další články blogera

Petra Pavlíčková

WC a dršťková

Stává se to. Občas vám Vánoce nevyjdou dle vašich představ. Když pominu provozní věci typu - nejsou peníze na dárky, nejsou dárky, nedorazily dárky, dopravce PPL se ožral a nedovezl dárky včas, protože chrápal v odstaveném autě...

29.12.2016 v 23:55 | Karma článku: 25.05 | Přečteno: 705 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Poslední ze Sedmi statečných...

Už asi týden se objevuje tolik zpráv o úmrtí slavných osobností, herců, umělců, fotografů apod, že jsem se přistihla, jak si při čtení dalšího nekrologu pobrukuji text slavné trampské písničky: "Zatracenej měsíc listopad..."

11.11.2016 v 23:44 | Karma článku: 29.08 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Ať život muší plácačka zruší!!!!

Neznám nádhernější start nového dne, než být probuzena mouchou. Znáte to všichni - spíte, sladce...a najednou "pink" a sedí vám na nose, obličeji, na všech odkrytých okončetinách těla. Je marnou snahou tu černou vtěrku odehnat.

21.9.2016 v 21:41 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 331 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Když vám vyhlásí válku kotě....

Ve staré kůlně kousek od našeho baráku má soused kočičku, která porodila patero zdravých koťat, černých jako uhel. Jsem zde v okolí známa jako "kočičí máma", i šla jsem se na prcky podívati...

24.7.2016 v 23:14 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

"Rudo, šoupni ho tam" a "Maminko, to jsi ty"

"Slávinka hrášek do salátu nedávala.", ozval se za mnou mužský hlas. "Ale Slávinka je mrtvá a já hrášek do salátu dávám."odpověděl mu hlas ženský a autobus se rozjel.

19.12.2018 v 8:57 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 494 | Diskuse

Jiří Turner

Zahoďte své Huhaheje!

Když tak učiníte, zabijete několik much jednou ranou. Zabráníte infiltraci čínských agentů do vašeho soukromí, zasadíte ránu čínské ekonomice a jejímu neomaoistickému režimu a provedete předvánoční zlomyslnost Miloši Zemanovi.

19.12.2018 v 8:31 | Karma článku: 20.68 | Přečteno: 498 | Diskuse

Blog Info

Toužím po "opravdové" knížce, říká Zuzana Hubeňáková

„Holka z Moravy“, co je ekonomka a u toho píše blogy a fejetony. A když toho má dost, zveřejní všechno v knize. Zkrátka Zuzana Hubeňáková, aktuálně s želízkem v podobě knihy Žena na tahu. Chcete si ji přečíst? Zahrajte si!

19.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 6.74 | Přečteno: 250 | Diskuse

Libuše Palková

Whiska s tisíc let starým ledem

Už jste někdy pili whisku s kostkami ledu staršími více než tisíc let? Asi řeknete že to je hloupost, protože výrobníky ledu před tisíci lety neexistovaly. Ale co takhle si naštípat led přímo z ledovce? Na Islandu jsme to zkusili

19.12.2018 v 6:24 | Karma článku: 10.02 | Přečteno: 242 | Diskuse

Jan Pražák

Na karmě záleží

Je důležité mít pořádnou karmu, člověka to zahřeje a potěší. A právě naopak, mizerná karma je k ničemu. Věřím, že to platí i pro lidi, kteří se snaží přesvědčit sami sebe i ostatní, jak jim na těchto věcech nezáleží.

18.12.2018 v 21:23 | Karma článku: 21.81 | Přečteno: 371 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5898
Jsem normální občan ČR

Najdete na iDNES.cz