"věčná loviště" pro mojí Amálku

17. 04. 2016 2:21:47
Kočička Amálka se narodila před deseti lety matce Madlence a neznámému kocourovi, nebo více kocourům :-) to nevíme jistě a Madla nám to nikdy nesdělila, s kým to vůbec měla, děvka :-)

Narodila se malá, slabá, měla nemocná očka.. Nikdo jí nechtěl, i když jsme vždycky Madlenčina koťata udali novým pánům, tak tahle malá neměla moc šancí na život. Madlenka jí neustále odstrkovala, nechtěla jí kojit, dokrmovali jsme jí a vypiplali jí.. Najednou z toho "chcípačka" byla úžasná kočka. Moje Amálka...

Deset let s námi byla..DESET!!! Příjde mi to jako chvilička. Byla tak šťastná a manžela i mou maličkost prostě milovala. Budila nás - pět minut před budíkem číhala, pak začal budík zvonit, naskočila na nás a honem honem se tulit...

Když si manžel zapomněl nařídit budíka, měla budík v hlavě a VĚDĚLA, že je divné, že "ten blbej aparát" nezvoní a budila ho i když neměl nařízený budík. Byla skvělá. Když jsem měla chřipku a myslela jsem, že umřu, Amálka pořád na mě naskakovala a hladila mi packou tvář. Říká se, že kočky jsou zlé a vypočítavé, že vše dělají jen pro svůj prospěch. Není to pravda. Amálka mi hladila tvář packou, lehla si mi na prsa a vrněla, jakoby z mých plic chtěla vytáhnout ten zánět.

Pak začala haprovat se zdravím....pila a pila. Byla jako průtokový ohřívač, vylemtala misku vody, pročůrala kočkolit, nestačila jsem vynášet její čůrání. Pořád se ale k nám tulila ̈, pořád byla skvělá, moje Amu,,,Bohužel - už už to nešlo dál.

Pořád jen pila a pila, vařila jsem jí fílé, rybu atd...i rýži a maso - nežrala už týden, jen pila. Měla snahu ke mě naskočit na postel, ale už nemohla, tak byla zesláblá. Pak mi řekl můj táta - "Prokristapána, nenechte jí trápit, jsou veterináři, co dojdou i domů.....zkus to..." Zkusila jsem to, a vet přišel k nám. Uspal jí. Nemuseli jsme jí trápit odvozem do ordinace, auto, přepravka, cizí člověk, umřela doma mezi náma....bezbolestně a hned, do poslední chvíle jsme jí hladili...

Když jsem pak troubila tátovi do tlf, tak nejdřív taky měl slzy v očích, ale pak začal se svérázností sobě vlastní mi nadávát : „Přestaň řvát!!!!!!!!! Proč řveš, ty tele!!! Já vím, že je to šok, ale co ta Micka za celý život zažila? Nic jiného než lásku, žrádlo, měla se u vás jako na krmníku, kdyby na chleba nebylo, tak hlavně, aby měly kočky co žrát!!! Tak co vyšiluješ??“ „Nebyla to Micka, ale Amálka, můj Amulínek, deset let s náma...frrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr..“ vysrmkala jsem se brekem „No a:? Amálka nebo Micka....Kolik zvířat tohle může říct, že mu nikdo za deset let nezkřivil ani chlup! Já je potkávám, když jedu do práce, motají se kolem popelnic, vychrtlé, plné svrabu a všech možných blech a ty tu cedíš jako prvnička, tele jedno blbý“

no dostala jsem záchvat smíchu a poděkovala mu za jeho laskavá slova (ale pravdu má) a připomněla mu, aby si laskavě vzpomněl, kdo dával umělé dýchání brčkem z úst do zobáku zesnulému andulákovi Pepovi. „To sem nepleť!!“ zaburácel po chvíli pietního ticha za Pépu: „to byla jiná situace!!“ mektal. Joo, jiná situace... Stejná, akorát že to byl pták, ne savec a že ho klepla pepka v kleci, ne, že umřel při smrtící injekci. „aháááá“, opáčila jsem....“takže to cvičení s křídlama, cos mu dělal, abys ho rozdejchal, že sis seřízl brčko, píchl mu ho do zobáku a nafukoval ho tak, že málem praskl, to jsi taky byl tele blbý??“ J J a to už jsem se chechtala nahlas, protože to tehdy byla estráda a táta brečel jako malej, zakopal Pépu v krabici od jeho zánovních botek od vietnamců a když šel vyhodit klec do popelnice, přes slzy neviděl a vrazil na schodech do důchodkyně Jíšové, vdově po soudruhu Jíšovi, krajském tajemníku. Vždy jí uctivě zdravil „čest práci“ i po revoluci, a když právě do ní vrazil, tak jí nepoznal a zařval: „Co se tu motáš, krávo pidlovoká!!!!“ No a soudružka Jíšová už ho za celý další svůj život nepozdravila, jen si vždy brumlala: „hulvát jeden imperialistickej!!“

Amálka mi navždy bude chybět a nikdy na ní nezapomenu. NIKDY. - a mám pocit, že chvílema jí cítím...naskakovala mi vždy na nohy a tam spala a já fakt vím, že tam je....

PRDELKA MOJE.. Nikdy nezapomenu...!!!!

Autor: Petra Pavlíčková | neděle 17.4.2016 2:21 | karma článku: 23.09 | přečteno: 459x

Další články blogera

Petra Pavlíčková

WC a dršťková

Stává se to. Občas vám Vánoce nevyjdou dle vašich představ. Když pominu provozní věci typu - nejsou peníze na dárky, nejsou dárky, nedorazily dárky, dopravce PPL se ožral a nedovezl dárky včas, protože chrápal v odstaveném autě...

29.12.2016 v 23:55 | Karma článku: 25.05 | Přečteno: 705 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Poslední ze Sedmi statečných...

Už asi týden se objevuje tolik zpráv o úmrtí slavných osobností, herců, umělců, fotografů apod, že jsem se přistihla, jak si při čtení dalšího nekrologu pobrukuji text slavné trampské písničky: "Zatracenej měsíc listopad..."

11.11.2016 v 23:44 | Karma článku: 29.08 | Přečteno: 1003 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Ať život muší plácačka zruší!!!!

Neznám nádhernější start nového dne, než být probuzena mouchou. Znáte to všichni - spíte, sladce...a najednou "pink" a sedí vám na nose, obličeji, na všech odkrytých okončetinách těla. Je marnou snahou tu černou vtěrku odehnat.

21.9.2016 v 21:41 | Karma článku: 14.74 | Přečteno: 331 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Když vám vyhlásí válku kotě....

Ve staré kůlně kousek od našeho baráku má soused kočičku, která porodila patero zdravých koťat, černých jako uhel. Jsem zde v okolí známa jako "kočičí máma", i šla jsem se na prcky podívati...

24.7.2016 v 23:14 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Roman Enders

První slovenský Velký vandr (2.)

Dokončení putování třech vandráků na Slovensku, jež mělo střídavě děsivý a úsměvný průběh------------

19.12.2018 v 10:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Proč se připravuješ o radost?

Vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním. Byla to Marie z Magdaly, Jana a Marie Jakubova a s nimi ještě jiné, které pověděly apoštolům. Těm však ta slova připadala jako blouznění a nevěřili jim.

18.12.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 204 | Diskuse

Dana Adámková

Pane, takový pytel jste ještě neměl

Tady to vypadá, jakoby nás vykradli. Koupelna prázdná, skříně vybílené. Ne ne, jenom jsem si sbalila kufr do lázní. Žádná krádež.

18.12.2018 v 19:09 | Karma článku: 18.94 | Přečteno: 487 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Vzpomeňte si, co vám řekl

Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: „Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. ...

17.12.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.96 | Přečteno: 165 | Diskuse

Pavel Pulkráb

Vánoce - neznám nic horšího.

Vánoce považuji za nejhorší období roku. Ze všech úhlů pohledu. Je to hrozný čas jak pro rodiny, tak z pohledu práce.

17.12.2018 v 11:48 | Karma článku: 37.21 | Přečteno: 4161 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5898
Jsem normální občan ČR

Najdete na iDNES.cz