Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Všechno jednou doslouží!" aneb vzpoura strojů

1. 05. 2016 0:15:56
Když mi video spolklo svou poslední kazetu na cestě za věčným elektronickým Bohem, nevěřila jsem tomu. Pořád jsem se snažila tu kazetu z něj vydolovat, mačkala jako smyslů zbavená EJECT!!! A to jsem netušila, co bude následovat..

Někdy se to stane. Nastane u vás doma "vzpoura strojů". Stalo se mi to s videem, mým věrným kamarádem v dobách dobrých i zlých. Vím, že video je překonané medium, že už absolutně nikdo video nemá, já ano. Jsem skoro hluchá a právě ten můj starý "panasoňák" mi nahrával, vražen kabelem do set top boxu, filmy a seriály se skrytýma titulkama, teletext str 888. Jak jsem byla poučena, ono to video nahrávalo sice film, ale zároveň právě tím káblíkem v STboxu i skryté titulky. A byl požer se na to dívat, co jsem si nahrála, to jsem si pustila druhý den,....jako první selhalo ovládání. Pak tlačítko play a stop. Manžel to vyřešil tak, že video vykuchal, otevřel jeho kryt a podlepil kontakt "play" a "stop" obyčejnou náplastí. Šlo to, vždy jsem zvedla kryt, přehrávala si, tlačíce prstem na ty vykuchané vnitřnosti. I ránu mi ta "svině drát" dala :-) - ale pak se stalo právě to, že na mě začal paňasoňák plivat kazety. Zastrčit, okamžitě se vynořila, zastrčit znovu, znovu ven...vytáhnu a namotaný pásek všude kolem....strašné....:-) A nakonec mne kousl. Bez nadsázky, bez diskuse.... zkusila jsem to naposledy, dát tam kazetu - zmáčknu play a RAF....dekl spadl zpátky a přerazil mi prsty na ruce...prostě mě to KOUSLO.

Je to jak z horroru od Stephena Kinga, ale bylo to tak, kouslo mě moje video a já je, zabalené do deky, vyhodila do popelnice....Ale jakoby to všechny ostatní přístroje ̈"věděly", že se něco "špatného" dělo jejich kamarádovi....:-) Den na to jsem vařila bramborovou kaši a řízky. Oukej, řízky jsem naklepala, obalila a čekala, až se uvaří erteple....a vzala jsem si ruční šlehač. Ano, má své roky za sebou, je to už starý pán...ale VYHODIT obě své šlehací metličky přímo do mých očí a na mou hlavu?????? Nestačila jsem se krýt, naštěstí jsem zůstala nezasažená...ale já nechápu, jak se mohly rozletět metly, zapasované ROVNĚ do šlehače, doleva a doprava..........grrrrrr :-)

Dobrý, tak kaši jsem nakonec udělala....dávám je do myčky...Plus všechny ostatní upatlané nádoby, talíře, nože, příbory, škrabky, hrnce. Najednou . "krchkrchkrch krch..............blllllllllbubli...blluu......blubli blubli...." - a přiběhla celá mokrá moje zbývající kočka Madlenka....vytekla myčka. - ale JAK MOHLA VYTÉCT? nebylo nic, čeho bych si všimla, že by byla porouchaná...když nám po kuchyni plovala sada hrnců, už jsem si říkala - "A sakra..vzpoura strojů.." Manžel pořád mlel jen o tom, že "vše jednou doslouží", ale už mi to bylo jedno...Já vím své :-)

Říkala jsem si jen, co bude další v pořadí....a dočkala jsem se.....pračka, místo aby krásně vyprala voňavé cíchy, zadrhla se, vyvrhla ven tří ponožky a to bylo vše. Sice to byly "liché" ponožky, které postrádám již pátým rokem, co tu novou pračku máme (a to jsem si myslela, že trend ponožek, které se "ztratí" v pračce, je jen pomluva, ale je to tak), ale zadrhla se a odmítla otevřít buben....až mažel na ní chtěl použít hrubé násilí a pohrozil jí kladivem - tak se otevřela....neskutečný.

Lednička to samé.....chtěla jsem dneska dát do mrazáku colu a čtyři sáčky na led. V mrazáku byl krápník, nekecám, krápník....kapal pěkně polozmrzle do špenátu a buřtguláše, takto tam zmražená jídla byla..... Už jsem nemohla na to nic říct.....i lednička....vše je žluklé, rozmražené, odporné a zkažené...

"Nic si z toho nedělej", těšil mne můj manžel, "vše se to spraví" - a jeli jsme na barák po mé zesnulé babi. posekat trávu.....pozemek je hodně velký a moc se mi líbilo odnášet koše trávy, co mezitím manžel posekal, byla to krásná relaxace....do té doby, než sekačka udělala "gggggrrrrrrrrrrcherrrrrrrrrrrrrrrrrr" a prostě přestala sekat. Dobrý, to se stane, porouchá se.... vzal druhou...sekal a sekal...a i ta půjčená - podotýkám benzínovka s obrovským košem - "grrrrrrrrr..blll.....................křach křach...kčřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřř" a bylo po ní. Manžel to nakonec dosekal kosou a to, že se sekl do nohy, to byla jen takové malé odbočení.

Přijeli jsme domů a parkoval našeho Peugetoa z roku raz dva. Oukej, Peugeot ho vždy poslouchá jako hodinky. Najednou ne, blafl a doslova "umřel" a museli jsme ho dotlačit na parkovací místo. Tam ho manžel zkusil nastartovat, jistě, že chytl hned...ale raději nepokoušel osud, zacouval s ním zpátky a šli jsem domů..

Chtěla jsem mu ohřát polívku, plyn na sporáku blafl, udělal "blefffffffffffffffbllllllfffffffffffffff lflflffllfllf" a málem vybuchl. Příběhl manžel se slovy: "Co tady proboha děláš??????" a já: "Vzpoura strojů, zlato, " odvětila jsem mu věcně, zcela zbavená hysterie....

"To je normálně v prdeli, co se to dneska děje.....,"řval můj manžel, " to jsou snad roboti, nebo tu píčovinu, co ty ted čteš, Tommycnockeři? jak to můžeš číst???? Vidíš, to čteš a od té doby se nám vše porouchává....."

Už se začínám ohledávat, jestli nejsem taky mimozemšťanka a obě ňadra se mi neslévají v jedno a Stephena Kinga budu číst jen potají, slibuju..... :-)

Každý, kdo měl někdy doma "vzpouru strojů" ví, o čem mluvím. Je to zcela prapodivné, leč vysvětlitelné.....ale já vím svoje. Stroje a přístroje mne zkrátka nemají rádi...divím se, že drží ještě počítač................................................

Krásnou neděli přeje vaše Petra....

Autor: Petra Pavlíčková | neděle 1.5.2016 0:15 | karma článku: 18.24 | přečteno: 445x


Další články blogera

Petra Pavlíčková

WC a dršťková

Stává se to. Občas vám Vánoce nevyjdou dle vašich představ. Když pominu provozní věci typu - nejsou peníze na dárky, nejsou dárky, nedorazily dárky, dopravce PPL se ožral a nedovezl dárky včas, protože chrápal v odstaveném autě...

29.12.2016 v 23:55 | Karma článku: 24.90 | Přečteno: 692 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Poslední ze Sedmi statečných...

Už asi týden se objevuje tolik zpráv o úmrtí slavných osobností, herců, umělců, fotografů apod, že jsem se přistihla, jak si při čtení dalšího nekrologu pobrukuji text slavné trampské písničky: "Zatracenej měsíc listopad..."

11.11.2016 v 23:44 | Karma článku: 29.08 | Přečteno: 996 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Ať život muší plácačka zruší!!!!

Neznám nádhernější start nového dne, než být probuzena mouchou. Znáte to všichni - spíte, sladce...a najednou "pink" a sedí vám na nose, obličeji, na všech odkrytých okončetinách těla. Je marnou snahou tu černou vtěrku odehnat.

21.9.2016 v 21:41 | Karma článku: 13.86 | Přečteno: 321 | Diskuse

Petra Pavlíčková

Když vám vyhlásí válku kotě....

Ve staré kůlně kousek od našeho baráku má soused kočičku, která porodila patero zdravých koťat, černých jako uhel. Jsem zde v okolí známa jako "kočičí máma", i šla jsem se na prcky podívati...

24.7.2016 v 23:14 | Karma článku: 28.52 | Přečteno: 1042 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Josef Prouza

Čím se baví třináctileté holky

Vyrazil jsem do Jeseníků a naložil svou dceru a její nejlepší kamarádku. Čerstvé teenagerky. Jen jsme vyjeli, slyším ze zadní sedačky hip hop z mobilu: Ahoj, já jsem Denis a mám malý penis. Volant mi málem vypadl z ruky.

17.8.2018 v 18:36 | Karma článku: 15.70 | Přečteno: 244 |

Vlastimil Fürst

Náboženství bez lásky

I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. Ale on odpověděl: „Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli...

16.8.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.35 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Jílek

Nic přínosného ten způsob života nenese

Opravdu nerad píši politicky zaměřené blogy. Ale musím se přiznat, že dobře napsané blogy tohoto ražení velmi rád čtu.

16.8.2018 v 10:38 | Karma článku: 27.06 | Přečteno: 812 | Diskuse

Jiří Jiroudek

Nejen o srpnu 68

Jsem, což jistě není mou zásluhou, pamětníkem. I toho, co již velmi dávno nejenom onomu srpnu předcházelo. Ale i toho, jak mnozí až příliš lehce podléhali, bohužel, v podstatě chiméře.

15.8.2018 v 22:17 | Karma článku: 17.22 | Přečteno: 478 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nebeská hostina

„Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.“ A začali se veselit. (Lukáš 15,23+24)

15.8.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.42 | Přečteno: 185 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5881
Jsem normální občan ČR




Najdete na iDNES.cz