Proč nic nechcete, proč????, aneb telemarketing...
Nikam jsem nikdy nedávala svoje číslo, to vím jistě. Ale mají asi nějaké svoje prameny, kde si najdou číslo i jméno a pak volají. Nejdříve jsem byla vzteky bez sebe, že mne to prostě ruší, vadí, pak jsem si ale pro sebe řekla, že je to taky jejich práce...a brala telefony. Tak schválně..
"Trrrrrrrrrr trrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr"
"Ano?"
"Dobrý den, tady Petra Pavlíčková, mluvím s Petrou Pavlíčkovou?
"Ehm.." přerušila jsem tu osobu na "odvrácené straně "Já jsem Petra Pavlíčková.."
"Ježišmarijá, promiňte mi to...Já jsem Pavla Stránská, dobrý večer. A chtěla bych vám nabídnout.."
"Ne.." přerušila jsem jí vesele.(Betty MacDonaldová mne ve své knize naučila, že lehké, trefné a s úsměvem podávané NE je více účinné než hádavé JO, ANO, NIKDY, VŮBEC!!" :-)
"ehm...co..ne?" Optala se paní Stránská a byla nejistá. V tu chvíli se spustil automat - "Váš hovor je pro zkvalitnění našich služeb nahráván.." Zavěsila.
Tihle dealeři po "telefonu", to je dílo...A je mi opravdu líto těch holek, které tam volají, musí si nechávat nadávat....Jednou mi volali třikrát za den. První hovor byl v půl sedmé ráno:
"Brý den, tady je Lucie Homolková...jedete někam na dovolenou? Ne? Tak to vás náš průvodce dostane zcela bez rizika....a odletíte..................prááááááááááááááááásk...zavěsila jsem
"tůůůůůůůůůůůůůůůůt.." "Ano?" "Dobrý den, jmenuji se Klára Sazimová a chtěla bych vám nabídnout nový tarif na telefonu....mluvím s majitelkou čísla --- --- --- :" "Nevím s kým mluvíte, ale rozhodně to nejsem já....! "tůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůt" a zavěsila
Podobnou zkušenost má můj táta. Chodí do práce na noční a většinou není dobře naladěn, když ho někdo vzbudí po noční a chce po něm letadla:
"cože chceteeeeeeeeeeeeee??? zařval, zívnul si, protřel si oči a vypláchl si ústa colou...
"No dobrý večer, vy jste si v našem teleshopingu objednal před sedmi lety televizní deku. Nyní vás musme informovat o další nabíd...." :...................táta zařval tak strašně, že by se pracovník národního muzea musel splést v sekci "rozzuřených slonů" ¨"A další nabídka je letadlo model Rudý baron, vrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr" vrčela ta chudinka, aby jí pak přiznali, že ten telefonát skutečně namířil na chytlavého zákazníka. Zavěsil a vypnul si telefon.
Volání na neznámá čísla je už totálně provařené. Volala včera...neznámé číslo, myslela jsem si, že je to kurýr, čekali jsme balíček. Ozvalo se tam:
"Brý den, tady Marie Kurtišová....mluvím s majitelkou čísla..........a nadiktovala ho. " Jak znáte moje číslo?" osopila jsem se na ní a ona: "taák, já za to nemůžu....! a já byla v ráži, zařvala jsem na ní, ať jde do prdele a nevolá slušným lidem....a najednou slyším:
"Bůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů" - Prostě brečela...strašně. Říkám jí . "vy musíte mít šílenou práci, každý vás rozbrečí, to musí být sílené, möc vás lituju....
Říkám jí: "buďte v klidu, to se stane.....a nebojte se..." a ona?
"Děkuju mockrát.. prosím, můžu vám nabídnout, milá Petro, naše apartmány na Kanárských ostrovech: Krásně vložíte peníze a dostanete apartmán na ostrovech, krásně tam lítají papoušci, jen zaplatíte zálohu a apartmán je váš...a můžete se tam válet na lehátkách, ale hlavně, HLAVNĚ musíte zaplatit...cheche....ehm.....zaplatit...
"Jdi do prdele, Marie..."
"Dík, máš pravdu...."
Už dále nebyl další telefonát....... :-)
Petra Pavlíčková
WC a dršťková
Stává se to. Občas vám Vánoce nevyjdou dle vašich představ. Když pominu provozní věci typu - nejsou peníze na dárky, nejsou dárky, nedorazily dárky, dopravce PPL se ožral a nedovezl dárky včas, protože chrápal v odstaveném autě...
Petra Pavlíčková
Poslední ze Sedmi statečných...
Už asi týden se objevuje tolik zpráv o úmrtí slavných osobností, herců, umělců, fotografů apod, že jsem se přistihla, jak si při čtení dalšího nekrologu pobrukuji text slavné trampské písničky: "Zatracenej měsíc listopad..."
Petra Pavlíčková
Ať život muší plácačka zruší!!!!
Neznám nádhernější start nového dne, než být probuzena mouchou. Znáte to všichni - spíte, sladce...a najednou "pink" a sedí vám na nose, obličeji, na všech odkrytých okončetinách těla. Je marnou snahou tu černou vtěrku odehnat.
Petra Pavlíčková
Když vám vyhlásí válku kotě....
Ve staré kůlně kousek od našeho baráku má soused kočičku, která porodila patero zdravých koťat, černých jako uhel. Jsem zde v okolí známa jako "kočičí máma", i šla jsem se na prcky podívati...
Petra Pavlíčková
Co vydá stará půda?
Odkojena Foglarem, nedalo mi to a prostě jsem prozkoumala půdu v baráčku po zesnulé babi. Našla jsem tam rodinné fotoalbum, u kterého jsem se málem umlátila smíchy.....nedivím se, že babi tento "skvost" raději dala na půdu...:-)
Petra Pavlíčková
Škola v přírodě a "zneužívání"
Když jsem v médiích četla tu hnusnou kauzu učitelky, která na škole v přírodě PRÝ "šmírovala" malé chlapečky při sprchování a ředitel jí vyhodil, udělalo se mi zle. Zle z toho, jak jedno udání může zničit život ženě - učitelce...
Petra Pavlíčková
Nohy smrtící a smrdící...
Že mám vysoký nárt a nádhernou klenbu chodidel, to mi říkal v první třídě učitel baletu.. Dodnes si pamatuju prapodivný pach, který se linul z naší učebny a provázel nás až do sprch... no jo..i holkám smrdí nohy,..
Petra Pavlíčková
Mezi něčím a "něčím"
Jak praví klasik - "Jsem ateista - díky Bohu!" Já jsem též ateista, jsem spíš fatalista, věřím na osud. Ale posledních pár dní mám pocit, že bych měla přece jen ten fatalismus nějak přehodnotit......
Petra Pavlíčková
Invaze zlodějů prken
Opravdu, název blogu nepotřebuje žádnou opravu...říkáte si . "jak prken? Nemělo by být např. duší, věcí, těl, mrtvol.", jako v každém pořádném hororu? Ne, jde opravdu o prkna. Klasická, normální prkna....
Petra Pavlíčková
"Všechno jednou doslouží!" aneb vzpoura strojů
Když mi video spolklo svou poslední kazetu na cestě za věčným elektronickým Bohem, nevěřila jsem tomu. Pořád jsem se snažila tu kazetu z něj vydolovat, mačkala jako smyslů zbavená EJECT!!! A to jsem netušila, co bude následovat..
Petra Pavlíčková
"věčná loviště" pro mojí Amálku
Kočička Amálka se narodila před deseti lety matce Madlence a neznámému kocourovi, nebo více kocourům :-) to nevíme jistě a Madla nám to nikdy nesdělila, s kým to vůbec měla, děvka :-)
Petra Pavlíčková
"Já jsem mrtvola, teto!!"
Přes vánoční svátky jsem sežrala neuvěřitelné množství potravin, což se také projevilo na mém exteriéru. Najednou jsem se nemohla dostat do džínů, natožpak do sukně, kterou mám už asi 15 let a VŽDY jsem se do ní vešla - prostě krize.....povánoční majonézová krize...:-)
Petra Pavlíčková
Punkerka aneb "tak jako kdysi, kdy nás nikdo neměl rád.."
Sestřenka se chystala na haloweenskou párty a volala mi: "nazdar Petruš, nemáš ještě někde tu tvou maškaru?" Já povídám zcela konsternována: "jakou maškaru?" a marně jsem v tom bleskovém hovoru vzpomínala na to, jakouže maškaru má na mysli..."no tu pankáčskou, si prej byla pankáčka, nemáš eště nějaký hadry, nebo tak?" No, měla jsem doma punkerské hadry, měla jsem doma v igelitce i zapomenuté staré emgetnoky kazety do kaze'táku a když jsem se to vydala hledat a našla to, nechtěla jsem jí to najednou dát....těch vzpomínek....
Petra Pavlíčková
A co jsi jako dělala celej den???
Jako každý všední den jsem se svého manžela zeptala : "jak bylo v práci?" a už ve dveřích jsem z něj odebírala montrérkovou blůzu, boty dala na místo, ponožky hodil hned do pračky, vzal si na nohy kroksy a rozlédl se po bytě a zeptal se mně: "A co jsi tu jako dělala celý den?" Za tuhle otázku, kterou mi dnes položil, bych ho nejraději když už ne zastřelila, tak třeba i inzultovala pěstí...leč neměla jsem k tomu pak žádné další "prudivé" elementy, usmažila jsem mu bramboráčky a když blahodárně škytal s mastnou pusou, došlo mu, že jsem se asi opravdu celý den neflákala... Ale rozleželo se mi to v hlavě a začala jsem o tom přemýšlet...
Petra Pavlíčková
Což takhle spáchat sebevraždu?
Již roky a roky trpím panickou úzkostnou poruchou a agorafobií. Bývaly doby, kdy jsem ani nemohla bez "panické ataky" vyjít z bytu...nemohla jsem vůbec nic, jezdit MHD, řídit auto, pracovat...nemohla jsem se ani bavit s blízkými - sociální fobie jako vyšitá..ale to není to, o čem bych chtěla psát...já se cítím docela v pohodě, díky medikaci a skvělému přístupu mého doktora - psychiatra..
Petra Pavlíčková
Punčocháče v mrazáku
O lidské zapomnětlivosti bylo napsáno jistě již mnoho a mnoho knih, článků, ba i vědeckých "tlustopisů" Nechci se tímhle blogem vydávat na půdu zapomínání jaksi "lékařského" - čili psát o tom, jak s věkem slábne paměť - to všichni víme a víme také, jaké příšerné důsledky to mívá například v podobě stařecké demence či "alzheimera". Ne, chci trošku tohle nepříjemné téma odlehčit a napsat o zapomínání ještě jaksi v "mládí" - trošku na humornější notu a vydat se na půdu historek, kterýma jsem zásobená bohatě od své rozvětvené rodiny či okolí.. Nadpis Vám, milí čtenáři, může připadat trošku matoucí, ale vězte - stát se to může naprosto každému - každý někdy něco někde zapomene, nebo udělá nějaký podvědomě nesmyslný krok, nad kterým pak v úžasu jen nevěřícně civí a říká si: "ježišmarjá, jak jsem mohl být takhle blbej!!"
Petra Pavlíčková
Princezno, co to máš sebou za vopici????
Příběh na téma kolo pro Ona dnes: "Ahoj, prosímtě, děláme novou kuchyni, můžeme si k vám do sklepa dát pár věcí, než to všechno upravíme a opravíme, u nás není k hnutí.." poprosila mne kamarádka z vedlejší vísky, která konečně s rodinou bydlí. Sice v bytě na hypotéku, ale je to 4 plus 1, vzdušné, prostorné a jelikož má tři dítka ve věku 11, 10 a 8 a manžela, tak z jejich podnájmu v 1 + nic, ve kterém se krčili doposud a platili nehorázné nájemné "paní domácí", která je opravdu odírala, je to opravdu pro ně velký skok kupředu.
Petra Pavlíčková
Roštěná na roštu aneb polibte mi zadel
Omlouvám se za možná trošku expresivní titulek..leč co, pravda se musí naplno říci...ať je to jak chce. Včera mi manžel dal dáreček - zabral (tím myslím výplatu) a pozval mne do restaurace. Podotýkám, že to je u nás velká oslava, to se stane jednou za rok, jinak "sušíme hubu" a snažím se vařit jídla výživná, leč levná. Najednou pozvání do restaurace, oblékla jsem se, načančala se a že tedy pojedeme do jedné, která se nám v minulosti osvědčila.
Petra Pavlíčková
Ztracená
Ztratili jste se někdy? Kdekoliv, může to být všude, v davu, v cizím městě, v cizí zemi, najednou dezorientovaně bloudíte neznámým terénem a začne vám tlouct srdce a bojíte se? To jste ještě dobří, protože "ztracení" se přihodí alespoň jednou za život naprosto každému bez vyjímky. Ale co třeba řeknete na to, že se někdo ztrácí cca jednou týdně a to na místech jemu známých a okoukaných? "Asi počínající Alzheimer, bohužel,", řeknete si. Ale ne, to naštěstí ještě není. To jen já jsem ukázkovým příkladem matlala, který se ztratí naprosto, ale NAPROSTO všude.
Petra Pavlíčková
Když se vám stane megatrapas..
nezoufejte - myslíte si asi v tu chvíli, že se musíte hanbou do země propadnout, ale není tomu tak - hitparáda trapasů a ultramegatrapasů je velmi rozmanitá a ten váš "trapásek" snadno zanikne v plejádě dalších, podobně, i hůře postižených jedinců. Téma trapasů by vydalo na samostatnou knihu, já přináším jen pár exemplárních příkladů, které se staly buď mně osobně, v mé rodině nebo blízkém okolí. Snad si po jejich přečtení oddychnete - že to, co se stalo vám, není ještě tak hrozné.
předchozí | 1 2 3 4 | další |