mám známého, ten taky trpí neuvěřitelnými náhodami...jakmile otevřou hospodu, dostane hroznou žízeň....nachlup přesně už několik let....zatím s tím žádný záhadolog nehnul.

Jo někdy... na někoho si vzpomenu a v tu chvíli zavolá. Ale nehledejte za tím žádné tajemno. Jde o to, že tuhle vyjímečnost si zapamatujete a ostatní stovky prípadů, kdy si vzpomenete, ale telefon mlčí okamžitě zapomenete. 

Jinak taky mám takový příběh, i s vysvětlením. V den, kdy jsem dělal nejtěžší zkoušku prvního semestru jsem zaparkoval vedle auta se čtyřmi sedmickami. Považoval jsem to v to ráno za šťastné znamení a zkoušku taky velmi dobře složil. Ovšem v další dny, kdy jsem používal auto jsem si všiml, ze žen vůz tam parkuje skoro pořád. Proste majitel tam bydlel nebo pracoval.

No jo, takové věci se stanou občas každému. Já jsem šel minulý týden po městě a vzpoměl si na kamarádku, kterou už jsem víc jako rok neviděl. Napadlo mě, že jí napíšu, jestli nedojede na hodovou zábavu. Asi o deset minut později jsem ji potkal u obchodu. A prý, že půjdeme na kafe. No, tak na chvíli, ale kafe nechci, dám si jedno pivko. Těch piv bylo nakonec mnohem víc a druhý den slušný bolehlav. Ale stálo to za to . A to s tím telefonem, to se mi stává taky poměrně často a hlavně u mámy. Začnu jí psát zprávu a v tu ránu mi volá. Už mi to ani nepřijde divné.

Ta náhoda, když jste se chystala volat mámě a v tom volala již ona sama je sice úchvatná, ovšem v rámci objektivity byste měla taky poznamenat, že kromě toho jste ji volala už deset tisíckrát ovšem bez toho, že by se Vám máma ozvala o fous dřív sama

Tak jednu náhodu bych měl z předloňska. Bylo předjaří roku 2011 a bylo potřeba vyfotit obálku pražské ročenky dopravy. Hlavní téma, nový Pražský okruh, most nad Vltavou a Berounkou u Radotína. Člověk si to nevyfotil v září 2010, tak se ještě v březnu vyráželo, že z toho snad nějaká fotka bude. Vylezu na kopec nad Radotínem, postavím stativ a nacvakám tak 100 fotek. V práci se tím procházím a okolo ještě žádná zeleň, jsem naštvanej, kde je to jaro... No nakonec vyberu jednu použitelnou fotku, je tam pár kamionů na mostě a uprostřed červená dodávka. Ale ročenka se připravuje ve skluzu, tak asi za 20 dní přijde nápad. Jeďte to přefotit, už je to víc zelený. Tak zase stativ, stejný místo, jiná denní hodina, jinej den v týdnu. Nacvakám 100 fotek a po dlouhým výběru zase vyberu jedinou a pošlu jí grafikovi. Za chvilku koukám na náhledový pdf a rozčíleně mu volám. Proč jsi tu fotku na obálce ještě nevyměnil? Co blbneš, vždyť vyměněná je. Tak se kouknu blíž a fakt je všude okolo zeleň a květy. Jen na úplně stejným místě na té silnici je zase ta samá úplně stejná dodávka...;-)

teda nechávat odstavenou dodávku tři týdny na mostě, to je fakt vrchol